Víte, jak palác U Hybernů získal své jméno? Říká se mu tak podle irských františkánů, které do Prahy pozvat císař Ferdinand II. Františkánům se podle latinského názvu pro Irsko (Hybernia) říkalo hyberni. Historie tohoto místa ale sahá mnohem dál.
OD GOTIKY PO BAROKO
Ve 14. století pozval císař Karel IV vlašské benediktiny, kteří tu roku 1354 postavili klášter sv. Ambrože. Ten byl ale vyrabován a poničen během husitských válek v 15. století a místo střídalo účel i majitele až do roku 1629, kdy Ferdinand II věnoval kostel řádu irských františkánů. Těm se díky štědrým mecenášských příspěvkům podařilo odkoupit i okolní domy a roku 1637 započali se stavbou nového kláštera a kostela Neposkvrněného početí Panny Marie podle plánu architekta Carla Luraga. První mše se v nově postaveném kostele konaly od června roku 1661 a kostel díky své architektuře a prémiové poloze, patřil mezi nejvýznamnější chrámy raně barokní Prahy.
Františkánům, kteří klášter rozvíjeli i díky svým dobrým vztahům s cizinou (prý jako první v Praze pěstovali v klášterní zahradě brambory), zasadily tvrdou ránu reformy císaře Josefa II. V roce 1786 byl klášter zrušen, celé jmění řádu zabaveno a přerozděleno do tzv. náboženského fondu. Na krátkou dobu sloužil kostel pro vojenské mše, prostoru kláštera se nakonec ujali movití podnikatelé, kteří podnítili vznik nového divadla. Do divadelní sálu přešlo roku 1792 divadlo Bouda, které jako jedno z prvních uvádělo české hry, které ale zejména z finančních důvodů po pár měsících zaniklo.
INSPIRACE BERLÍNEM
V roce 1806 došlo k odsvěcení kostela a budovy kláštera i kostela byly přestavěny na celní úřad (odtud název přilehlé ulice V celnici) a získaly svou typickou empírovou podobu. Zatímco samotný klášter byl opatřen nepříliš výraznými pravidelně členěnými fasádami, budova bývalého kostela je hmotná empírová budova s charakteristickým mohutným průčelím s masivními dorskými sloupy. Fasáda je volnou replikou Gentzovy fasády berlínské mincovny. Majestátní palác patří mezi nejvýznamnější projevy empíru v Praze a spolu s Obecním domem uzavírá prestižní městskou třídu Na příkopech.
STÁNEK PRO KULTURU
Od této doby budova sloužila různým státním i soukromým institucím. Za první republiky zde např. sídlila cestovní kancelář ČEDOK a bylo v plánu, že z celé budovy se stane centrála československého cestovního ruchu, další vizí bylo věnovat budovu kultuře. V letech 1938–1949 byl kostel přebudován na výstavní síň a tomuto účelu sloužil až do roku 1991, kdy byl jako zchátralý uzavřen.
Poslední přestavby se dočkal v letech 2005–2006. Ta se tentokrát týkala hlavně vnitřního uspořádání, které bylo potřeba proměnit na moderní divadelní sál, který splňuje požadavky na uvádění náročných muzikálových produkcí a který dokáže divákům zprostředkovat mimořádný zážitek. Ten je při mimořádných příležitostech umocněný i pohledem z rekonstruované letní terasy. Přijďte se přesvědčit sami na některé z našich představení.
