O inscenaci
Příběh je zasazený do roku 1927, kdy stojí hvězdný pár němého filmu, Don Lockwood a Lina Lamontová, před výzvou – začít ve filmu mluvit. Don s tím nemá žádný problém, na rozdíl od Liny, jejíž hlas je směšně pisklavý. Už to vypadá, že natáčení skončí fiaskem. Ale je tu ještě Donův kamarád Cosmo Brown, klavírista a skladatel, který přijde na nápad… A to v okamžiku, kdy se objeví mladá a krásná začínající herečka Kathy Seldenová. Ta nejprve okouzlí Dona (jak jinak, bez lásky by nemohl muzikál existovat…) a nakonec oba kamarádi vymyslí, že by mohla Linu nadabovat. Na to, jak vše dopadne, se přijďte podívat do Divadla Hybernia.
Můžete se těšit nejen na záplavu krásné muziky a vtipných textů, nejrůznější bláznivé situace, ale i zajímavé taneční choreografii, a dokonce i stepování. „Tak zpívat jako déšť a tančit jako on! Co já bych za to dal? Kapitál milión…“, zpíval kdysi Jiří Korn a písnička z muzikálu Singin‘ in the Rain, tedy Zpívání v dešti, získala velkou popularitu. V té době jsme ovšem znali jen filmovou verzi romantické hudební komedie z roku 1952. Je až k podivu, že scénické/ divadelní verze se Zpívání v dešti dočkalo až v roce 1985. Poprvé byla uvedena v broadwayském Gershwin Theater, a měla celkem 367 vyprodaných představení. Následně se rozběhla po scénách celého světa. U nás byl tento muzikál až dosud uveden desetkrát. Česká premiéra byla v Národním divadle moravskoslezském (Divadlo Jiřího Myrona) v Ostravě v roce 1999 a nejnověji jej uvedla opera Jihočeského divadla České Budějovice v roce 2015. Mezi nejúspěšnější patří liberecká verze v režii Oldřicha Kříže, s muzikálovými hvězdami první jakosti, která se hrála až do roku 2015. Právě variace této inscenace přichází v novém roce do pražského divadla Hybernia. A je rozhodně na co se těšit.
Součástí VIP vstupenek (10. a 11. řada) je prohlídka zákulisí včetně prohlídky terasy s krásným výhledem na Prahu.
Upozorňujeme diváky, že místa v 1. řadě mají stístěný prostor pro nohy. Pokud potřebujete z jakéhokoliv důvodu více místa, prosíme, abyste si vybrali k sezení jinou řadu. Děkujeme za pochopení.
Termíny představení
Tvůrci a obsazení
Obsazení
Pěvecká company
Taneční company
Herci na dotáčkách
Tvůrci
Fotogalerie
Video
Recenze
Příjemný a odpočinkový retromuzikál, kterému se daří dobře pointovat komické situace. Je to hlavně zásluha kvalitního hereckého obsazení ústřední trojice (J.Kříž, R.Urban, B.Šampalíková). Hlavní hvězdou je ovšem K.Bohatová v roli Liny, která si opravdu vyhrála s hlasovým projevem své postavy a její „no jo“ ve mně vyvolává smích i pár dnů po zhlédnutí. Povedla se i náročná taneční čísla pod taktovkou P. Parvoničové.
Většina z protagonistů ke svým rolím dozrála a nyní v nich suverénně září coby hvězdy.
Zpívání v dešti patří k nejuváděnějším a nejoblíbenějším klasickým muzikálům. Jen u nás se příběh ze začátků zvukového filmu dočkal již desítky nastudování. Poprvé byl uveden v Ostravě v roce 1999, o dva roky později v Hudebním divadle v Karlíně. Nyní se vrátil do Prahy v úpravě a režii Oldřicha Kříže v inscenaci, jež měla premiéru v roce 2011 v Liberci a poté i v Českých Budějovicích a v níž se již tehdy představil základ nynějšího obsazení. Na působivosti to ale inscenaci nic neubírá, právě naopak, většina z protagonistů ke svým rolím dozrála a nyní v nich suverénně září coby hvězdy. Platí to zejména o Janu Křížovi v roli Dona Lockwooda, který si roli doslova vychutnává po pěvecké, pohybové i herecké stránce. Jeho Don projde cestu od trochu namyšlené filmové star až po vystřízlivění z laciné slávy. Výborným partnerem je mu Jan Révai, který ve stále špičkové pohybové formě vytváří sympatickou postavu Cosmo Browna. Oba předvedou i řadu skvěle sehraných stepařských čísel. Kateřina Bohatová v Lině Lamontové vytváří skřehotavým hlasem s mazlivou intonací přesnou karikaturu rozmazlené a hloupé hvězdičky, ale umí i skvěle zazpívat, když je to zapotřebí. Kate Seldenová je typově i pěvecky stvořená pro Marii Křížovou, s Janem Křížem tvoří příjemný herecký pár. Ale pochvalu si zaslouží i všichni ostatní, ať už Oldřich Kříž v cholerickém i trpělivém režiséru Dexterovi, Martin Polách v ironicky dobráckém producentovi Simpsonovi, až po dobře tančící a zpívající company.
Muzikál z dob, kdy film začal mluvit, je příjemné retro.
Jan Kříž v úloze hvězdného Dona Lockwooda opět předvádí svůj vysoký herecký i pěvecký standard, tentokrát k tomu přidává i povedená stepařská čísla. Z Dona dělá sympaťáka, jeho povýšenost drží na uzdě, působí tak téměř klukovským dojmem, hlavně ve scénách se svým dlouholetým kamarádem Cosmo Brownem. Tomu Robert Urban propůjčil šarm glosátora, skvěle si pak vede v tanečních scénách a prokazuje své pohybové nadání. Třetí do party Barbora Šampalíková hraje Kate Seldenovou jako rozvernou i obětavou dívku, přišlo mi, že v první části herečka bojovala s drobnou hlasovou indispozicí, po přestávce jsem si už ale žádných obtíží nevšiml. Hlavní hvězdou této inscenace je ovšem Kateřina Bohatová v roli hvězdnými manýry opředené Liny Lamontové. Tato role je nesmírně vděčná, nabízí možnost pohrát si s hlasovým projevem, čehož Bohatová plně využila. Nesnesitelnou fistuli své postavy drží po celou dobu představení a její „no jo“ vyvolá salvy smíchu pokaždé, když zazní.
Inscenace Oldřicha Kříže (snad v trochu pozměněné podobě, ale přiznávám, že jsem žádné zásadní změny po těch více než 10 letech nerozeznala) představuje sympatickou klasiku, která spojuje kvalitní základ, tedy roky prověřený muzikál, s podobně kvalitním řemeslem. Užila by snad „lepší“/bohatší výpravu a zejména živou hudbu, ale potěší i v aktuálním provedení, jež oslní především skvělými hereckými, pěveckými a tanečními výkony ústřední čtveřice v podání J. Kříže, M. Křížové, R. Urbana a I. Hošpesové.